Pohybuji se mezi lidmi, mám možnost s nimi diskutovat, svěřují se mi se svými problémy. Jsou to lidé, kteří podle studovaných odborníků zastupujících vyšší střední a vyšší třídu, patří do nižší střední třídy, do třídy dělnické a spodní třídy, tedy mezi nádeníky. Nejsou to žádní povaleči. Postarali se o bydlení sobě, svým dětem a někdy i vnoučatům, chodí do práce. Žijí sice z ruky do pusy, ale topí si, myjí se a vaří, občas si dovolí i trochu zábavy a nějakou radost. Většinou dělají venkov tím, čím je, co přitahuje vyšší a vyšší střední třídu k chalupaření. To jsou ti, co si jedou na venkov oddychnout od městského blahobytu. Rádi se však do přepychu vrací a na svém životním stylu nehodlají nic měnit. Dobře se jim radí, jak má ta nižší třída šetřit, jak se vrátit o padesát i více let zpět. Pobývat v jedné místnosti a tam si přitopit, mít na sobě několik vrstev oblečení, na nohách gumofilcové holiny. Ano, společně spávalo několik generací a když přišel pocestný, vešel se také, zahřáli se navzájem. Nikdo se nebál, že bude okraden, protože nikdo nic neměl. Jsme na tohle připraveni? Že přeháním? Ne, jen doporučované rady připomínají to, co jsme již jako děti slýchali na prohlídce skanzenu na Veselém Kopci.
Karel Dvořák zastupitel Kraje Vysočina
