Čtenáři průzkumů veřejného mínění se často mohou v novinách dočíst zavádějící názor, že voliči pravicových stran jsou na tom intelektuálně lépe. Tento názor je čtenářům podsouván povrchní informací, že tito pravicoví voliči mají vyšší vzdělání. Vyšší vzdělání ale často znamená, že lidé mají velmi úzce specializované vzdělání, které je nutí zaměřit se jen na malý výsek reality a být více odtržen od reálného života. Tito údajně chytřejší lidé toho ale často vědí o realitě a životě daleko méně než ti s nižším vzděláním, kteří se zaměřují na širší spektrum problémů.
Dále se z interpretací průzkumů veřejného mínění můžeme často dozvědět, že tito údajně chytřejší pravičáci žijí obvykle ve městech. Město je ale prostředí, které vyžaduje úzce specializované vědění v technizované urbánní realitě, což zase přináší odtrženost od většiny problémů života a světa. Naopak lidé, kteří žijí více v kontaktu s přírodním prostředím a s bezprostřednějším uspokojováním potřeb na venkově, jsou lidé s více potřebnými znalostmi a více připraveni na reálné uspokojování hlavních životních potřeb.
Rozsáhlé požáry lesů v Českém Švýcarsku, které pohlcují i lidská obydlí, nám opět připomínají závažné klimatické změny na planetě. Klimatické změny mohou přinést krátkodobé nebo dlouhodobé kolapsy celých systému, včetně měst. A to ani nemluvíme o možných výpadcích plynu či jiných energií v důsledku války na Ukrajině a kontraproduktivních evropských sankcí, které poškozují občany zemí EU. Jak jsou lidé připraveni na takový otřes?
Pracovně úzce zaměření vzdělaní specialisté a lidé ve městech si jistě umí dobře objednat café latte, flat white nebo nějakou z dalších 30 druhů káv. Jistě také dobře znají hesla k Twitteru a dalších mobilních aplikací pro využívání internetu věcí, ale to jim příliš nepomůže, až jim doma po kolapsu vypadne elektřina, nepoteče voda a nepůjde plyn. Naopak lidé v menších městech a na venkově, kteří mají svoji studnu se zásobou pitné vody a vědí, jak si vypěstovat úrodu na zahrádce, budou moci daleko snáze přežít nesnáze. Přežít a žít v těžké situaci vyžaduje být skutečně chytrý a mít tyto důležité znalosti. Formální vzdělání, úzká pracovní specializace a schopnost objednat si kávu k tomu moc nepomůžou.
Kdo je tedy chytrý a kdo hloupý? Požáry v České Švýcarsku napovídají, že by se nad daným problémem a také nad sebou samými měli novináři a sociologové, kteří vysvětlují kdo koho volí, zamyslet. Pro hloupé městské pravičáky to nevyznívá dobře.
Samozřejmě je i řada chytrých lidí s důležitými znalostmi, kteří jsou velmi vzděláni a žijí ve městech. Ale o to nejde. Jde o to, aby se primitivně nestavěli do kontrastu lidé s vyšším vzděláním proti lidem s nižším vzděláním a lidé z měst proti lidem z venkova, protože to poskytuje zavádějící informaci o tom, kdo má více potřebných znalostí pro život v dnešní krizové době.
Jan KLÁN
