Stranou hlavních zpráv či novinových titulků, tedy za přísně zaranžovaného nezájmu, se odehrávalo v Poslanecké sněmovně druhé čtení novely Zákona o České televizi (a Českém rozhlasu), kterou předložilo Ministerstvo kultury ČR pod vedením politického „multifunkcionáře“ Martina Baxy. Někdo by si mohl říct, že existují palčivější problémy, které je nutné urychleně řešit. Koaliční vláda pravicových, asociálně a elitářsky zaměřených politických subjektů ale v rámci pudu sebezáchovy cítí, že potřebuje spíše zachovat médii vyumělkovaný obraz, než efektivně přispívat k omezení nárůstu chudoby, gigantických cen energií či faktické ztráty možnosti většiny obyvatel pořídit si vlastní bydlení. Toho zcela zásadního, určeného k neodkladnému politickému pojednání, by se jinak našlo mnohem více!
S blížícím se koncem mandátu generálního ředitele České televize, největšího veřejnoprávního média v zemi, se kvapem blíží i termín volby ředitele nového. Jakýsi předvýběr začne již v polovině února a konečná volba by se měla odehrát v červnu. A v „pětikoalici“ to začíná vřít. V sázce totiž může být ztráta možnosti tendenční manipulace veřejným míněním! V neposlední řadě jde také o uchování „správného“ směru v nastavení penězovodů vedoucích z ČT, neboť v případě „Kavčích hor“ se jedná o roční hospodaření s více než 7 miliardami korun. S penězi, které dominantně pocházejí z kapes koncesionářů ČT, s prostředky vybranými od nás všech!
S novelou zmíněného zákona o ČT, který byl přijat již před mnoha lety, prý nelze otálet! Zdá se to až podivné, neboť v době dominance vlád pravicových stran po roce 1990 nebyly dosud prakticky žádné připomínky. Nyní, kdy je poměr koalice a opozice v Poslanecké sněmovně jen velice těsně vychýlen ve prospěch dnešních mocipánů, je ale třeba normu rychle změnit! A to takovým způsobem, že se rozšíří počet členů Rady ČT, která vrcholového manažéra volí, z patnácti na osmnáct, ale zároveň se zruší požadavek nutných dvou třetin souhlasných hlasů. Dále se navrhuje, aby šest členů rady volil již namísto Sněmovny Senát, byť jeho členové často disponují až směšně nízkým mandátem získaným od voličů. Existují i případy, kdy senátorem byla zvolena osoba, která získala jen o něco více než tři a půl tisíce hlasů. K tomu je nutno dodat, že horní komora parlamentu je nyní prakticky politicky jednobarevná a za předpokladu zachování „stejné jednolitosti“ nepatrné většiny sněmovní již stačí jméno nového generálního ředitele ČT rovnou napsat na papír a je hotovo!
Sečteno a podtrženo, již jen z těchto faktů je jasné, o co jde. Koaliční vláda dělá vše, aby si udržela vliv nad veřejným míněním, neboť doposud existuje statisticky významná část občanů, která bohužel často uvěří zjevným polopravdám či klamům, šířeným veřejnoprávním prostorem, ať již prostřednictvím pořadů ve zpravodajství nebo v publicistice. K tomu plánuje poupravit zcela funkční zákon na novou normu, s raketově urychlenou dobou účinnosti, a to zcela nedemokratickým směrem. Redukcí pravomocí Sněmovny se degraduje široký rozhodovací proces ve prospěch jednoho mocensko-politického proudu. Věrný, prakticky neodvolatelný generální ředitel ČT, s platem srovnatelným s odměnou prezidenta republiky, bude po celé své volební období minimálně kontrolovatelný, a když, tak radou, navolenou podle výše uvedeného klíče, a těm „svým“ se rozhodně nebude „stavět na zadní“. A tak, místo pokusu o vyšší objektivitu, vyváženost a nestrannost ČT, po kterém již mnoho let volá široká občanská veřejnost, se bohužel vydáme na cestu směrem zcela opačným!
Jiří Valenta