K důležitému politickému posunu došlo v jedné z klíčových zemí Latinské Ameriky, v Kolumbii. Poprvé v historii zde v prezidentských volbách zvítězil kandidát široké lidové koalice, jejíž nedílnou součástí jsou také kolumbijští komunisté. Novým prezidentem Kolumbie byl zvolen Gustavo Petro. Triumfoval již v prvním kole prezidentské volby 29. května, když získal 8 541 617, tedy 40,34 %. V druhém kole 19. června jej pak volilo 11 281 013 voličů a zvítězil tak se ziskem 50,44 % hlasů.
Nejvyššího postu země se tak poprvé ujme člověk, který nepatří k hrstce bohatých rodin kolumbijské elity, ale naopak člověk pocházející z lidových vrstev. Gustavo Petro je navíc od mládí spojen s revolučním hnutím. Již v 17 letech se přidal k partyzánskému Hnutí 19. dubna. Za guerillový boj proti tehdejší diktatuře byl následně vězněn. Po demobilizaci hnutí na přelomu 80. a 90. let minulého století byl zvolen členem kolumbijského parlamentu. Zastával také funkci starosty metropole Bogoty.
V minulém roce stál Gustavo Petro, stejně jako nově zvolená viceprezidentka země Francia Márquezová, u zrodu aliance Historický pakt pro Kolumbii. Vedle dalších stran a hnutí v ní hrají významnou roli Kolumbijská komunistická strana, s ní spojený Vlastenecký svaz či někdejší partyzáni z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie – Lidové armády. Právě této koalici se podařilo dosáhnout zvolení svého kandidáta do prezidentského úřadu.
Programem této lidové koalice je mimo jiné prosazení veřejného penzijního a zdravotního systému, agrární reforma spočívající mimo jiné ve zdanění latifundistů a podpoře malým rolníkům, ekologické projekty jako prosazování obnovitelných zdrojů energie, či ochrana práv žen. Podporuje mírový proces v zemi a usiluje o ukončení teroru paramilitárních antikomunistických organizací. V zahraniční politice podporuje ukončení jednostranné orientace na Spojené státy americké a naopak rozvoj vztahů s dalšími latinoamerickými státy.
Uskutečněné prezidentské volby znamenaly vekou porážku pro kolumbijskou oligarchii, jejíž dlouholetá vláda proměnila Kolumbii v zemi teroru, drog a základnu pro imperialistické vměšování v Latinské Americe. I v této situaci je však její moc mimořádně silná a to nejen ekonomicky, ale také skrze aktivní polovojenské gangy či její trvající dominanci v kolumbijském parlamentu.
Jak ve svém prohlášení po konání prezidentských voleb uvedla Kolumbijská komunistická strana: »Vítězství v prezidentských volbách je důležitým krokem pro demokracii a společnost, pro ekonomiku a pro mír. Nyní je úkolem dostat lidi z nejhorších následků krize kapitalismu, neoliberální politiky a korupce, která sužuje stát, zbavit je hladu a nezaměstnanosti. Lid tak musí ale činit s ostražitostí, uprostřed hrozeb a překážek, které přicházejí zprava skrze zájmy velkého nadnárodního kapitálu a jeho přisluhovačů.«
Milan KRAJČA