Nedávno zveřejněná data SÚKLu ukázala, že o problému antibiotické rezistence už někdy slyšelo skoro 70 % respondentů a 61 % dotazovaných zaznamenalo, že nesprávné užívání antibiotik může snižovat jejich účinnost. Dobrá zpráva je, že většina Čechů při užívání antibiotik uznává doporučení lékaře a případné nedodržování pokynů je způsobeno pouze zapomenutím, zaspáním, vzniklými zdravotními komplikacemi nebo pocitem nepotřebnosti antibiotické léčby. Pouhých 10 % pacientů požaduje po lékaři předepsání antibiotik »navíc«.
Na druhou stranu tuto léčbu navzdory doporučení lékaře odmítá jako nepotřebnou jeden z deseti uživatelů. Někteří pacienti nakonec předepsaná antibiotika vůbec neužívají, protože se jejich stav zlepšil nebo kvůli zdravotním komplikacím. Další dobrou zprávou je fakt, že antibiotika si Češi většinou sami neordinují a ti, kteří tak činí, spotřebovávají nevyužité domácí zásoby. Před tím ale odborníci zásadně varují. Příbalovou informaci k léčbě antibiotiky si čte překvapivě převážná většina Čechů, častěji ženy a nejčastěji ve věku nad 60 let. Z provedeného výzkumu je tedy zřejmé, že o možném poklesu účinnosti při nesprávném užívání antibiotik či nebezpečí antimikrobiální rezistence jsou pacienti většinou informováni.
Obrovská odpovědnost proto nyní leží na samotných lékařích. Ti totiž někdy řeší svoji vlastní nejistotu tím, že raději napíšou recept na antibiotika. Přitom řada z nich významně mění a negativně ovlivňuje mikroflóru lidského organismu a působí na bakterie, takže vymírají ty citlivé a zůstávají rezistentní bakterie, které se mohou šířit dál v populaci. Odborníci doporučují testy přímo v ordinaci, které umožní zjistit, zda je potřeba antibiotikum podat. Bohužel, jako u každého vyšetření, i v tomto případě mohou být výsledky někdy zavádějící. Nesmírně důležité je proto systematické vzdělávání lékařů. Pomohlo by také, kdyby antibiotika, která patří mezi riziková nebo neekologická, nemohla být předepisována každým lékařem zcela libovolně. Ministerstvo zdravotnictví by mělo spustit širokou informační kampaň, která by srozumitelně vysvětlovala, co jsou to antibiotika, čím se liší od ostatních léků, proč jsou tak unikátní, proč si jich musíme vážit a proč je musíme chránit. Zatím jsme zaznamenali pouze první »vlaštovky« v podobě varujících spotů v televizi. Lékaři by měli mít k dispozici potřebné materiály a také odvahu pacientům vysvětlovat, proč mu antibiotikum nepředepisují.
Před nadužíváním širokospektrých antibiotik vzhledem k možnému rozvoji nežádoucích účinků a narůstající rezistenci vůči antibiotikům varuje i odborná komise České lékařské společnosti JEP. Ty zůstávají nadále důležitou léčbou mnoha závažných infekcí, jako je břišní tyfus, mor, infekce kostí a kloubů, infekce u imunitně oslabených apod. Ale případě mírnějších infekcí, kde existuje jiná, bezpečnější léčba, mají být použity jen jako poslední volba.
Soňa MARKOVÁ