Německá vláda v čele se sociálně demokratickým kancléřem Olafem Scholzem před několika dny deklarovala krok k další krajně nebezpečné eskalaci konfliktu na Ukrajině. Po dohodě s Washingtonem se, navzdory mimořádnému nesouhlasu veřejnosti, rozhodla o vyslání německých tanků na východ. Co bylo ještě nedávno nejen s ohledem na tragickou zkušenost z 2. světové války jen těžko představitelné, se stává dramatickou skutečností.
Berlín potvrdil, že pošle na Ukrajinu bojové tanky Leopard 2. V první fázi by mělo jít o 14 strojů, s jejichž nasazením se počítá letos na jaře. Německá vláda však zároveň souhlasila s reexportem těchto tanků na Ukrajinu i z dalších zemí. Podle dostupných informací v současnosti Kyjev požaduje 300 kusů této vojenské techniky.
Leopard 2 je hlavní bojový tank německé výroby s dojezdem přibližně 500 km. Poprvé byl uveden do služby v roce 1979 a jeho maximální rychlost je 68 km/h. Je vybaven 120mm kanonem s hladkým vývrtem a dále je vyzbrojen dvěma koaxiálními lehkými kulomety. Kromě toho, že je tank Leopard 2 využíván německou armádou, je v širokém nasazení i v Evropě, kde jej používá více než desítka zemí, a také v řadě dalších zemí. Tyto tanky již byly nasazeny při agresích a intervencích v Srbsku, Bosně, Afghánistánu nebo Sýrii.
V souvislosti s oznámením dodávky německých tanků na Ukrajinu však ze strany Berlína došlo k dalším nebezpečným deklaracím. Mezi ně patří prohlášení spolkové ministryně zahraničí za Zelené Annaleny Baerbockové, která na jednání Parlamentního shromáždění Rady Evropy doslova konstatovala: „Vedeme válku proti Rusku.“ Toto oficiální vyjádření hlavy německé diplomacie vyvolalo oprávněně mimořádnou reakci jak mezinárodně, tak i v samotném Německu.
Uvedené kroky jsou zásadně odmítány podstatnou částí německé veřejnosti. V uplynulých dnech se tak v Berlíně a v dalších německých městech uskutečnily velké mírové a protiválečné demonstrace namířené proti politice spolkové vlády. Součástí aktuální mírové mobilizace je i Německá komunistická strana, jejíž předseda Patrik Köbele vyzval občany, aby „aktivně vystoupili proti všem, kteří prosazují válku“.
K odmítnutí vládní válečnické politiky ale vyzývá také strana Levice. Její významná poslankyně Spolkového sněmu Sahra Wagenknechtová kupříkladu označila současné dění za „šílenství, které může skončit naprostou katastrofou“. Významný odpor k německé eskalaci konfliktu na Ukrajině ale zaznívá hlasitě dokonce i přímo z politických stran, tvořících nyní u našich západních sousedů vládní koalici.
Proti válečnické politice německé vlády se staví také čeští komunisté, kteří jednoznačně odmítají jakoukoliv další eskalaci konfliktu na východě Evropy.

KSČM dlouhodobě a principálně požaduje mírové a diplomatické východisko z dnešní situace na Ukrajině. I z tohoto důvodu soustavně protestuje proti dalším a dalším zbrojním dodávkám směřujícím na východ. Podporu KSČM naopak mají všechny kroky vedoucí k mírovému řešení ukrajinského konfliktu a k zajištění míru a bezpečnosti v Evropě v souladu se zásadami mezinárodního práva, Charty OSN a Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.


Milan Krajča, místopředseda Ústředního výboru KSČM