Odborná sekce školství KSČM se na svém sobotním zasedání zabývala současnou situací na školách, především ve vztahu k příchodu ukrajinských uprchlíků. V té souvislosti bylo konstatováno, že na mnoha místech už jsou kapacity škol plné a že přijatá opatření nemohou situaci dlouhodobě řešit.
Současný stav se negativně odráží na kvalitě vzdělávání žáků i atmosféře na školách, učitelé jsou přetíženi. Ukrajinské děti rodičů, kteří plánují v ČR zůstat, by se měly v prvé řadě naučit češtinu v intenzivních kurzech v adaptačních skupinách a poté je teprve zařadit do běžných tříd.
Členové sekce projednali také návrhy změn Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a připomínky odborné veřejnosti. KSČM vždy kritizovala zrušení jednotných osnov pro základní školství. V tomto směru sekce uvítala záměr stanovit tzv. jádrové učivo, které by měli znát žáci napříč celou republikou a »učivo rozvíjející«, zaměřené na individualizaci výuky. Zároveň doporučila zveřejnit ne pouze části, jak je navrhováno, ale celý vzorový školní vzdělávací program, kterým by se školy ve výuce mohly řídit. Pokud jde o diskutovanou otázku povinného druhého cizího jazyka pro všechny žáky školy, setrvává sekce na svém názoru, že druhý cizí jazyk by měl být pouze volitelný. Žáci mají různé zájmy a nadání a podle toho by měli mít šanci zvolit si jim vyhovující volitelný předmět. Někdo je na přírodovědné předměty, někdo má umělecké sklony či je šikovný na sport, jiný vyniká v manuální zručnosti a zažil by pocit úspěchu ve školní dílně. Některým žákům dělá problémy samotný český jazyk a posílení této výuky by jim pomohlo. V každém případě zúžit výběr na povinný druhý cizí jazyk na základní škole vede k tomu, že mnozí nakonec neumí pořádně ani jeden z nich. Nemluvě o tom, že následně na střední škole velmi často chybí návaznost.
Na sobotním zasedání sekce školství proběhla také diskuse kolem medializovaného případu učitelky Bednářové z Prahy 6, která byla postavena mimo službu poté, co ji bez jejího vědomí natočil žák na mobil při hodině slohu, která byla zaměřena na mediální výchovu, konkrétně na téma práce s informacemi. Konkrétně se jednalo o informace o vývoji na Ukrajině. V souladu s rámcovým vzdělávacím programem zaměřila učitelka hodinu tak, aby žáci uměli pracovat s více zdroji, nepodléhali jednostranně zaměřeným dezinformacím a dokázali si udělat vlastní názor. Takový postup se však dnes nenosí.
Média jsou plná neobjektivních, jednostranně zaměřených zpráv o rusko-ukrajinském konfliktu, zaměňují se příčiny a následky. Tyto zkreslené informace mají být ty jediné pravdivé, formující názor veřejnosti. Jakmile někdo pronese jiný názor či pochyby, hrozí mu vyhazov a trestní stíhání. Odborná sekce školství tento »hon na čarodějnice« jednoznačně odsoudila a vyjádřila zmíněné paní učitelce podporu.
Marta SEMELOVÁ, vedoucí odborné sekce školství ÚV KSČM
