Mimořádné zastupitelstvo. Opozičními zastupiteli ANO, Prahy sobě a SPD bylo svoláno na 13. ledna. Diskuze o programu trvala víc jak pět hodin. Až poté schválili zastupitelé následující body programu jednání: kauzy ředitele magistrátu Martina Kubelky, sporná dražba nemovitostí z majetku Jaromíra Soukupa a nefunkční výbor pro audit dopravního podniku (DPP). Díky dlouhým diskuzím, nebylo mimořádné zastupitelstvo ukončeno a pokračovalo tak 23. ledna před zahájením zastupitelstva řádného.

Neprávem pobírané odměny

Na paškál si zastupitelé vzali ředitele magistrátu Martina Kubelku, který v minulosti dal své bývalé asistentce mimořádné odměny v celkové výši 857 tisíc.Zároveň je podezřelý z netransparentního přidělování parkovacích karet umožňujících parkování zdarma kdekoliv na území Prahy. Mimochodem dvě z nich jsou vystavena na ředitelovu manželku. Diskuze na toto téma zabrala zhruba tři a půl hodiny. Ochranu nad ředitelem už nedrží ani primátor Svoboda (ODS). Ten nakonec poslal dopis ministru vnitra Rakušanovi (STAN), aby zvážil Kubelkovo odvolání. Podle zákona totiž pro jeho odvolání potřebuje souhlas ministra vnitra.

Do jeho rozhodnutí je postaven ředitel mimo službu. Kritice však byl podroben sám primátor Svoboda. Ten za loňský rok přiznal Kubelkovi meziročně zhruba dvojnásobnou odměnu ve výši 2,2 milionu korun. Co k tomu dodat?

Náměstek Hřib si odměn nevšiml?

Náměstek Zdeněk Hřib (piráti) jako člen představenstva městské firmy Pražská energetika Holding (od června loňského roku) pobíral nějakou dobu odměny, na které neměl nárok. Jako uvolněnému zastupiteli mu to zakazuje zákon. Když se to provalilo, vrátil je, ale dal si na čas. Není divu, že opozici to notně rozčílilo. Položila mu proto základní otázky: Kdy a kolik peněz dostal a kdy je vrátil PRE Holding. Na účet mu přistávalo 50 tisíc měsíčně, což zřejmě člověk v jeho postavení snadno přehlédne. Nakonec se zastupitelé dočkali odpovědi, že prý první náměstek vrátil téměř 180 tisíc v září. Za zmínku v průběhu diskuze stojí zapálený projev náměstkyně primátora Alexandry Udženija (ODS), kterou rozčílilo, že se zastupitelé jen napadají a nedělají něco konkrétního pro Pražany. Asi měla v tu chvíli výpadek paměti. Na rozdíl od občanů, kteří si velmi dobře pamatují všechny ty kauzy, tunely, korupční aféry, prodražování netransparentních zakázek, ale také urážky a aroganci ze strany ODS vůči opozičním zastupitelům i občanům.

Sporná dražba nemovitostí z majetku Jaromíra Soukupa

Jedná se o budovy na Praze 4 v Braníku, které město koupilo v exekuční dražbě za 649 milionů korun. Pozemky chce využít např. pro rozvoj školství, sportu a dalších veřejných služeb. Aukce však vzbuzuje pochybnosti. V jejím průběhu totiž došlo k přihazování ceny těsně pod limit, který si stanovilo město. Jak mohla firma znát tento limit? Vedení města tak proti dražbě podalo odvolání.

Nefunkční výbor pro audit dopravního podniku

Výbor pro audit projednává všechny interní audity a všechny závažné problémy, ke kterým může dojít a které jsou prověřovány. Je volen radou. Výbor pro audit je stanoven v zákonu o auditorech, který říká v § 44, že má nejméně 3 členy.

Výbor pro audit pražského dopravního podniku kontroluje interní audity pro DP, připravuje velký audit s auditorem pro celý rok apod. Od poloviny srpna však byl bez členů, tzn., že byl pět měsíců nefunkční. Na začátku ledna byli sice zvoleni členové, ale pouze dva, návrh nominanta pirátů byl odmítnut. Opozice chtěla proto vědět, proč koalice zvolení třetího člena blokuje.

Řádné zastupitelstvo

Další průšvih Městského okruhu Na vnější i vnitřní okruh, který by ulevil pražské dopravě, čekají Pražané a všichni, kdo Prahou projíždějí, jak na smilování. Čekají léta a dlouhé roky ještě zřejmě čekat budou.

V říjnu 2027 totiž městu vyprší posudek vlivu stavby na životní prostředí (tzv. EIA). Minulé vedení města původní projek11ti kilometrového okruhu na severovýchodě Prahy nechalo upravit, aby z velké části vedl tunely. Mezitím však došlo ke změně zákona, která zmíněný projekt vyřadila z výjimek, u nichž lze prodlužovat EIA. Takže stručně řečeno, pokud město nebude mít do října 2027 povolení stavby, bude se muset zpracovat posudek nový. To může trvat i víc jak 10 let. A to ještě musí magistrát schválit změnu územního plánu s novým trasováním okruhu. Že EIA propadne, to se ví dlouho. Dva roky se na tom nic nedělalo, Takže rizika jsou kvůli neschopnosti a liknavosti koalice obrovská a cena stále vyšší.

Nyní Praha zadá úpravy dokumentace k dostavbě s cílem získat do října 2027 povolení. Za to zaplatí 224 milionů korun. Vzhledem k obavám, že se to nestihne, bylo ještě schváleno, že se město pokusí ve sněmovně prosadit změnu zákona, který by prodloužení EIA umožnila.

Změna jednacího řádu

Po dlouhých měsících se dostala na program jednání. Připomenu, že o to dlouho usilovali občané, kteří se dožadovali prodloužení času na interpelace a zařazení druhého bloku interpelací podvečerních hodinách, aby mohli přijít lidé, kteří jsou přes den v práci.

V průběhu diskuze padaly různé návrhy na úpravu jednacího řádu. Mimo jiné i to, aby jednání zastupitelstva byla přerušena ve 22 hodin, respektive nejpozději ve 24 hodin, pokud bude rozjednán bod jednání, a pokračovala druhý den. To by bylo rozumné, neboť noční jednání nemají úroveň, podepisuje se únava. Výsledek? Neprošlo vůbec nic.

Řešení situace pro žáky z Ukrajiny v ZŠ a MŠ

Řada škol se potýká s vážným problémem, a to je množství dětí cizinců, převážně z Ukrajiny, ve třídách. Pochopitelně situace není všude stejná. Ale tam, kde se kumuluje velké množství těchto žáků, je situace velmi složitá. Mnozí z nich neumí slovo česky, místo zdařilé integrace vytvářejí vlastní skupiny a komunikují navzájem mezi sebou, pochopitelně v ukrajinštině, případně v ruštině. Výjimkou nejsou ani konflikty mezi žáky. Ředitelé některých pražských škol proto napsali otevřený dopis, kde líčí, s čím se na školách musí potýkat. Potvrzují, že současná forma integrace ukrajinských dětí do mateřských a základních škol, kdy musí přijmout každé takové dítě do kmenové třídy bez ohledu na jeho jazykové znalosti, postrádá smysl a ohrožuje kvalitu výuky všech žáků. Podle dat magistrátu je v pražských základních školách víc než 10 procent dětí z Ukrajiny. Ale např. na Praze 8 přesahuje na pěti základních školách jejich podíl 20 procent. Existují i třídy, kde je poloviční obsazenost ukrajinskými žáky, kteří neumí česky, a výuka se stává bezcennou.

Ředitelé škol ták žádají neudržitelnou situaci řešit. Jedním z návrhů bylo umožnit ředitelům dvojí zápis do škol, které by umožnily rovnoměrnější rozložení těchto žáků do škol v rámci městské části. První zápis pro české děti a ostatní cizince a druhý zápis pro ukrajinské děti.

Dalo by jim to nástroj k tomu, aby školy mohly rovnoměrněji umisťovat ukrajinské děti. Dalším návrhem bylo vytvoření speciálních („průtokových“) tříd, kde by se žáci nejdříve naučili česky a připravili se tak na přestup do kmenových tříd. Zastupitelé vznesli i požadavek na zmapování prostor a personálních kapacit, na jasné a předvídatelné financování asistentů a pedagogicko psychologických poraden ze strany MŠMT.

Petice – Prágrovy kostky na pražských Emauzích v ohrožení

Jedná se o osud cenné architektury od Karla Pragera (tři administrativní budovy) z konce 60. let, kde sídlí Centrum architektury a městského plánování (CAMP) a  městský Institut plánování a rozvoje (IPR). Jsou v havarijním stavu a potřebují rekonstrukci. Ta byla původně odsouhlasena v roce 2022. Cílem měla být také proměna okolí těchto budov na veřejný park a střecha s vyhlídkovou terasou. Začít se mělo letos. Jenomže město nečekaně vyřadilo rekonstrukci z rozpočtu na rok 2025. Případný prodej areálu soukromému vlastníkovi by, stejně jako v některých minulých případech, mohl znamenat zánik cenné stavby. Na rozdíl od města není osud Prágrových kostek lhostejný Pražanům. Petici fyzicky podepsalo 3000 lidí a on-line další 4000. Po diskuzi zastupitelstvo konstatovalo, že tzv. Pragerovy kostky jsou architektonickým souborem s vysokou kulturní a technickou hodnotou.“ Podaří se je však zachránit nebo budou následovat osud hotelu Praha či budovy Transgasu?

Pro připomenutí: V Praze vládne koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Pirátů a STAN, která má v 65členném zastupitelstvu většinu 36 hlasů. V opozici jsou ANO, Praha Sobě a SPD.

Marta Semelová, předsedkyně KV KSČM Praha