Ing. Jiří Reichel kandiduje v podzimních volbách do Senátu PČR za KSČM ve volebním obvodu č. 40 – Kutná Hora. Specialista na informační technologie a vysokoškolský učitel matematiky (58 let) je v politice poměrně nováčkem, aktivně se jako občan Kutné Hory angažuje necelých pět let, což však není vůbec na škodu. Naopak, může přinést nový pohled na problémy ve společnosti. Z odpovědí je to dost patrné…
Jako kandidát do Senátu Parlamentu ČR jste nováčkem. Co vás vedlo k tomuto rozhodnutí?
Za mým rozhodnutím stálo několik důvodů. Nejzásadnější je získat možnost promluvit do veřejného dění ve prospěch českých občanů.
Můžete se budoucím voličům představit?
Narodil jsem se v roce 1964 v uhelném kraji poblíž lázeňského města Teplice, kde jsem vystudoval gymnázium. Titul inženýra jsem získal v Plzni na elektrotechnické fakultě tehdejší VŠSE. Po roční základní vojenské službě jsem několik let pracoval v oboru informačních technologií zejména ve zdravotnictví a současně jsem učil IT na střední škole. Postupně jsem přešel do školství na plný úvazek a v posledních patnácti letech se mým hlavním oborem stala matematika na střední a vyšší škole.
Jsem ženatý, mám dva dospělé syny a jednu zbrusu novou vnučku. Moje politická dráha je velmi krátká; aktivně jsem vstoupil do politiky až v roce 2017. Hlavním důvodem byl a je nesouhlas s metodami a výsledky naší politické reprezentace. Sezením u zpráv toho člověk moc nezmění. Mé koníčky jsou velmi rozsáhlé a s postupem času ještě košatí. Mám to štěstí, že jedním z mých hlavních zájmů je matematika a programování, dále politika, práce s mládeží, četba, psaní, sport od šachů po dlouhé běhy a další.
V případě zvolení, v které oblasti se chcete hlavně angažovat?
Pokud budu zvolen, zaměřím se v první fázi na oblast, kterou znám nejlépe, což je školství. Od roku 2008 jsem téměř každoročně u maturitních zkoušek ve funkci předsedy maturitní komise (účastnil jsem se takto přibližně tisíce dílčích zkoušek), připravuji studenty k maturitním testům a vzhledem ke své mnohaleté praxi mám celkem jasnou představu, kde to ve školství nejvíce »skřípe«. Větší měrou mě však pálí sociální situace těch nejslabších ve společnosti, situace důchodců, mladých rodin bez dostatečného zabezpečení a i jinak ohrožených členů naší společnosti. Tímto směrem chci zaměřit své další kroky. Priority, uvedené na mém volebním letáku, jsou svým obsahem má vlastní tvorba a jsou myšleny doslovně.
S čím jdete do volební kampaně a s jakými tématy byste chtěl oslovit voliče?
Hlavní úlohou Senátu není regionální činnost, ale má tvořit pojistku demokracie. Má kontrolovat návrhy zákonů předkládané Poslaneckou sněmovnou, a může návrhy zákonů rovněž předkládat. Vykonává i další funkce, které nemají regionální charakter. Na druhou stranu znalost místních poměrů v daném volebním obvodě může napomoci k rozhodování tak, aby nedocházelo k nevratným škodám. Špatný zákon bez potřebných informací může vést například k výraznému zhoršení zdravotnické péče v regionu. Nevhodně formulovaný zákon může ohrozit specifika jiného regionu. Senát se skládá z 81 senátorů a každý z nich byl zvolen za svůj region (v průměru 125 000 lidí). Tito lidé mu dali důvěru, těmto lidem skládá účty. Proto musí znát svůj volební obvod a počínat si tak, aby při zachování všech povinností, vyplývajících z funkce senátora, přinesl svému volebnímu obvodu v souladu se zákony i morálkou co největší prospěch.
Jak se díváte na současný Senát? Převládá v něm pravice a je to velmi vidět…
V této odpovědi budu stručný. Současný Senát mě jako občana neoslovuje. Nehovoří mou řečí. Hájí Tchaj-wan či jiné země, ale zatím jsem nezaznamenal, že by se některý člen Senátu prohlásil věrným a hrdým Čechem.
KSČM dlouhodobě považuje Senát za zbytečnou instituci. Přesto do něj vysílá své kandidáty. Proč?
To je celkem zřejmé. Pokud KSČM chce pomoci lidem této země, pokud chce nastavit pravidla tak, aby sloužila a pomáhala našim lidem, našim rodinám, dětem, důchodcům, musí mít možnost ovlivnit tvorbu těchto pravidel. A to se bez účasti v zákonodárných uskupeních provést nedá. Dokonce ani zrušení Senátu nelze prosadit bez účasti v něm. Zní to paradoxně, ale je to logické.
Co si myslíte o příčinách současného obrovského zdražování snad všeho možného? Jaká jsou východiska z této krize, která brzy naplno dopadne na většinu občanů?
Ošemetná otázka, ale odpovím na ni, jak nejlépe budu umět. Není to tak dávno, kdy jsme jako Česká republika měli od Ruska plyn i ropu za zvýhodněné ceny. Postupně jsme se ale »vypracovali« mezi odpůrci Ruska na nejvyšší příčky, což společně se sankcemi způsobilo násobné zdražení těchto zdrojů. A cenu veškerého zboží určuje především cena vynaložené energie pro výrobu a přepravu zboží. Samotný materiál cenu nemá, cenu má práce a energie potřebná pro jeho získání. Proto veškeré zboží zdražuje a vše nasvědčuje tomu, že ještě významně zdražovat bude. Zastropování cen je pouze chatrná záplata. Peníze, které takto ušetří domácnosti, zaplatí stát a budou chybět jinde, například ve zdravotnictví, školství a sociální sféře a nakonec na to doplatí opět občan. A protože jsme zrovna po velkých ztrátách v důsledku COVID-19, stát si nemůže dovolit příliš utrácet.
Sám za sebe nevidím jiné rozumné řešení než diplomatické ukončení bojů na Ukrajině a následná jednání, která povedou k nastolení stability v Evropě a obnovení hospodářské spolupráce, dokud je to ještě možné.
Na závěr děkuji za poskytnutý prostor, zdravím tímto všechny čtenáře a čtenářky zvu je na webové stránky jirireichel.cz.
Vladimír SLOBODZIAN
